lečův blog

Jelikož vím z vlastní zkušenosti, že dlouhé články o hrách nemám rád, rozhodl jsem se napsat kratší dojmy z dohraného Zaklínače 2. Žádné spoilery nebudu psát, takže pokud se to rozhodne někdo číst tento článeček, nemusí mít strach. Hlavním tahákem hry je určitě děj, příběh a možnosti, které hra poskytuje. V tomhle je Zaklínač 2 takřka perfektní a konkurenci nechává daleko za sebou. Takhle dospělý příběh a dějovou linku nemá nejspíš žádná hra a v kombinaci s dobrým gameplayem je tohle v podstatě bezkonkurenční RPG na trhu. Jasně trochu si protiřečím s mým předchozím příspěvkem , jenže tohle jsou jen otravné detaily, kterých má každá hra více, či méně. Pokud Vám RPG žánr moc neříká, nebo Vás nebavil například Dragon Age (ani se nedivím), tak nezavrhujte Zaklínače 2, protože tohle je úplně jiná úroveň a nedovedu si představit, že by tohle někoho nebavilo. V podstatě by se dal Zaklínač 2 popsat jedním slovem a to “perfektní”. Bohužel hru hodnotím po jednom dohrání, minimálně ještě je...

Určitě každý, kdo utrácí peníze za hry, si předem důkladně vybírá, do čeho investovat. Každý už ví, co ho může bavit, co se mu bude líbit atd., takže tím to má každý ulehčené. U mě je většinou celý rok předem nalajnovaný, protože vím, co chci. Letošní první polovina roku tedy byla jasná, Zaklínač 2 a Ghost Recon Future Soldier. Ghost Recon teprve vyjde, ale u této hry si jsem 100% jistý, že bude skvělá, což měl být i Zaklínač 2. Teď se teda k tomu dostanu. Začátek Zaklínače 2 je skvělý, zjišťujete a zkoumáte co hra nabízí. Navíc je v češtině (bez češtiny si tohle ani nedokážu představit). Když vidíte, kolik tam toho je, čekáte, jak to celé bude obrovské a “boží”. Jenže po 30ti hodinách, jakoby mě to nadšení nějak přešlo. Snažím se využít hru tak, jak jí vývojáři zamýšleli a tak jak hraju každou hru, tedy dělám vše co hra nabízí. Podle všeho jsem tak v polovině, nebo kousek za půlkou hry, jenže už mi to přijde šíleně roztahané. Příběh jakoby se zastavil na místě a najednou si začíná...